Energeticky vědomá regenerace a odstranění konstrukčních vad a poruch panelových domů, které jsou dědictvím socialistické vlády, jsou základním předpokladem pro udržení stability v oblasti bydlení v ČR. V cca 1 200 000 bytech postavených panelovou technologií bydlí v České republice více než 3 milióny obyvatel. Nedojde-li v horizontu 10 – 15 let ke zlepšení stavu bydlení v těchto domech, nesníží-li se jejich energetická náročnost a neprodlouží-li se jejich životnost, pak ve velkých číslech hrozí negativní demografické a sociální dopady na celou společnost. Z přístupu odpovědných orgánů k této otázce je možno nabýt dojmu, že jsme jako jediný stát střední a západní Evropy, rezignovali na koncepční řešení problému panelových sídlišť. A to i přes to, že již dnes můžeme sledovat v některých lokalitách severních Čech a Moravy postupný vznik panelových ghett se všemi negativními dopady, které to přináší.
Podpora oprav vad panelové výstavby
Již na konci 70-tých let 20. století byla tehdejším režimem přiznána odpovědnost za stav panelových sídlišť, za vady a nedostatky v projekci a výstavbě panelových domů. Tyto vady a jejich následky se projevují s postupným stárnutím panelového fondu ve stále větší míře. Proto byly v předchozích 40 letech poskytovány vlastníkům panelových domů v různých formách státní podpory (1978 – 1996 dotace na opravy specifických vad panelové výstavby ve výši 80 – 100 %, 1997 – 2006 dotace havarijních stavů ve výši cca. 40 % přímých nákladů, 2001 – 2007 dotace PANEL ve formě snížení úrokové sazby o 4 %).
„Historické“ podpory přímého typu byly s nástupem programu PANEL nahrazeny nepřímou úrokovou dotací. Program PANEL se po pomalém startu stal v letech základním pilířem, na kterém je v současné době postaven zájem o modernizace panelových domů. Výsledky působení toho programu je možno sledovat na všech českých sídlištích. Program se stal základním stimulem pro uživatele a vlastníky panelových domů, který je „pomůže přesvědčit“ investovat své peníze do „svého“ domu. Výsledkem je boom oprav panelových domů v letech 2006 a 2007 a několikanásobné nároky na rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení. Od tohoto okamžiku je možno vysledovat negativní přístup vlády k tomuto programu, neochota podpořit skutečně přínosnou a účinnou podporu, která je určena středním vrstvám obyvatel panelových bytů (1/3 bytového fondu). Stejně tak jak bylo zrušeno financování podpor havarijních oprav v roce 2007, tak má svaz z jednání, která byla vedena s představiteli vlády dojem, že se chystá i zrušení PANELU. Program PANEL není významný pouze pro vlastníky panelových domů, ale má pozitivní dopady na celou společnost, města a obce. Ukazuje se, že sliby předsedy vlády Topolánka, ministra Čunka a poslankyně Horníkové, jak program „PANEL“ podpoří, se někam vytratily.
PANEL – význam
Program PANEL v roce 2007 (náklady programu pro rok 2007 ve výši cca. 4,3 mld Kč) vygeneroval soukromé investice vlastníků dosahující částky 25 - 30 mld. Kč. Tímto způsobem je regenerováno cca 100 000 bytů. V pro 2008 byl schválen rozpočet 1,5 mld Kč. Výhled pro roky následující je ještě chmurnější. Přístupem vlády toto omezení není likvidační jen pro samotný program, ale především pro zájem vlastníků panelových domů o řešení tohoto problémů. Dotace PANEL není přímou dotací, ale pouze dotací úrokové míry. Většina finanční zátěže dopadne na vlastníky a uživatele bytů. Na druhou stranu však z jejich investic má přínos celá společnost, města i regiony. Je zřejmý dopad do rozvojů regionů a na stav a rozvoj malých a středních podniků, zvláště stavebních, působících na regionální úrovni. Připomeňme, že právě dostatek práce pro malé a střední firmy vytváří i dostatek pracovních příležitostí v regionech a tím i dostatečnou spokojenost obyvatel. Uvědomme si, že v případě panelových domů hovoříme především o oblastech nejvíce strukturálně postižených, a to ekonomicky i ekologicky I tuto situaci pomáhá řešit program PANEL.
Dopad programu PANEL je však možno vysledovat i v dalších oblastech života naší společnosti. Realizace zateplování objektů, výměna oken a úprava vytápěcích systémů přináší spolu s finančními úsporami obrovské úspory energií a hovoříme-li o úsporách energií, musíme zmínit i dopad úspor do životního prostředí. Snížení emisí NOX, CO2, SO2 a prachu. To vše v řádech stovek a tisíců tun. Dopad na životní prostředí a především na zlepšení zdravotního stavu obyvatel se všemi ekonomickými důsledky je zřejmý. Je pak pozoruhodné, že jsme doposud nezaznamenali jediný případ, kdy by např. zástupce MŽP či MZ zmínil problematiku panelových domů a úspor energií. Dle našich odhadů mohlo projít „energeticky vědomou“ modernizací přibližně 250 – 300 tisíc bytů, tedy 20 – 25 %. Z celkové počtu 1,2 milionu panelových bytů tak zůstává neopraveno cca. 900 tisíc bytů. Potenciál energetických úspor je tedy i do budoucna obrovský. Jsme přesvědčeni, že v žádné jiné oblasti či oboru se v současné době nedosahuje větších úspor ve spotřebě energií. I přes to stojí MŽP v této věci stranou. Pak si musíme položit otázku, zda skutečně vláda myslí své proklamace o úsporách energií a své závazky k Evropské komisi vážně, či zda je požívá pouze jako laciné předvolební slogany.
Podpora úspor energií - sliby a skutečnost
Podobnou otázku vzbuzují i další související kroky, které byly vládou v poslední době činěny a v jejichž důsledku se omezuje bytovým družstvům přístup k již schváleným či připravovaným statním podporám. Jenom namátkou mohu uvést:
z podpůrných programů Evropské unie (Integrovaný operační program a Operační program Životní prostředí) neobdrží bytová družstva ani korunu z výnosů obchodování s povolenkami na emise skleníkového plynu, o kterých vláda a poslanecká sněmovna rozhodla, že budou využity na energetické úspory (zateplování domů, výměna oken apod.) v domácnostech, neobdrží bytová družstva ani korunu; přitom se odhaduje výnos z prodeje 10 – 25 miliard Kč a je paradoxem, že to byla právě bytová družstva, která jako první přikročila k zateplování svých panelových domů, a na této úspoře se výrazně podílela rovněž ze státních podpor na realizaci obnovitelných zdrojů jsou bytová družstva vyloučena.
Ptáme se tedy, jak bude vláda tyto své kroky vysvětlovat voličům, členům družstev a společenství vlastníků. Na jedné straně v projednávané státní energetické koncepci klade důraz na úspory energií a na druhé však prakticky ruší či omezuje související programy podpor a dělá vše pro to, aby obyvatele usilující o úsporu drahého tepla od jakýchkoliv aktivit odradila.
S otázkou peněz souvisí i jedna pozoruhodná skutečnost. Náklady rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení spojené s PANELEM jsou nižší než je daňový výnos z činností, které program PANEL generuje. Pro státní rozpočet je tedy podpora oprav panelových domů výnosný byznys. Proč tedy není vůle tento program podpořit?
Co dále?
Vláda by měla ocenit, že je v ČR v bydlení segment, který výrazně přispívá k sociálnímu klidu. Je to segment bytových družstev spravujících velkou část panelových domů (SČMBD = 17 % všech bytů v ČR). Kdyby se družstva a společenství vlastníků chovala „tržně“ jako např. dodavatelé energií (podporované ve své „tržnosti“ vládou) hrozilo by, že by mnozí občané nebyli schopni náklady na bydlení uhradit. Názorným příkladem může být cesta k volnému nájemnému v některých bytech, které jsou ve vlastnictví obcí a fyzických osob.
Ale tak už to v životě bývá. Proč podporovat něco co funguje a má dobrou perspektivu? Tedy proč podporovat opravy panelových domů ve vlastnictví družstev a společenství vlastníků, když tito slušní vlastníci nenárokují své oprávněné požadavky výhružkami, demonstracemi či stávkami, nevyhrožují Štrasburkem jako majitelé činžovních domů. Peněz ve státním rozpočtu je málo. A jistě se při jejich rozdělování osvědčí známá pravda, že především je třeba utišit největší křiklouny. Na ty nekřičící nezbude nic.
Požadavky bytových družstev a SVJ
S přihlédnutím k výše uvedenému SČMS požaduje, aby:
1. Vláda podala veřejnosti informaci, jak dále bude přistupovat k podporám oprav panelových domů. V současné době družstva a společenství vlastníků připravují regenerace panelových domů s financováním založeným na programu PANEL. Připravují podklady potřebné pro podání žádostí. To vše stojí nemalé úsilí a s tím spojené finanční náklady. Mají pokračovat? Mají i nadále svým členům slibovat nabízenou pomoc? Za poslední rok neměl nikdo z vlády tolik odvahy, aby veřejně před 2 miliony voličů jasně prohlásil „končíme, panelové domy nás už nadále nezajímají“. I to by bylo jasné stanovisko.
2. Vláda realizovala své proklamace k úsporám energií. Vláda, která se Evropské komisi zavázala k úsporám energií, snížení objemů vypouštěných skleníkových plynů (20 % do roku 2020) atd. Proč ignoruje tak obrovskou a pro vládu levnou příležitost jak těmto závazkům dostát? Zadluženost panelového fondu čítá cca. 300 – 400 mld. Kč. Podpora programu panel v roce 2007 při nákladech SFRB ve výši 4.3 mld. Kč vygenerovala stavební činnosti v objemu cca. 30 mld. Kč (soukromých investic). Pokud bude zachována podpora na této úrovni budeme schopni regenerovat veškerý panelový fond v horizontu 10 – 15 let, tedy s trochou snahy do již zmiňovaného roku 2020. Je vláda natolik bohatá, aby mohla tuto šanci ignorovat? Vlastníci panelových domů jsou schopni za své peníze splnit závazky vlády a zároveň tak významně zvýšit daňové zisky státního rozpočtu. Nevím co dále dodat. Ptám se tedy, proč to nejde?
3. Zajistila financování Státního fondu rozvoje bydlení. Hodlá vláda skutečně ignorovat potřeby tohoto fondu? Budou i nadále preferovány pouze Státní fond dopravní infrastruktury či Státní fond životního prostředí? Není pak vhodnější Státní fond rozvoje bydlení zrušit, a s ním i podpory bydlení určené středním a nižším vrstvám. Nevěříme, že by to bylo vhodnější, ale určitě k voličům čestnější. Je to jistě právo každé vlády zachovat či zrušit tu či onu podporu. Pak by se ale neměla bát nést odpovědnost. A to je povinnost vlády, ať už má jakoukoliv barvu.
Nový komentář