Již tři roky není v provozu objekt sila v Uherském Hradišti. I když samotná stavba není památkou, bezprostředně sousedí s historickým centrem města. Tento fakt respektoval autor projektu konverze sila na ubytovací, komerční a sportovně-rekreační centrum.
Ráz stavby bude zachován
Ing. arch. David Titz
V roce 1932 byl uveden do provozu objekt sila v Uherském Hradišti. Jednalo se stavbu se systémem větracího sila v kombinaci s půdním skladištěm. Její součástí byla administrativní část, garáže a pomocné skladiště. Podél celého skladiště byla připojena vlastní vlečka dráhy. Silo sloužilo ke skladování volně sypaného obilí, které bylo rozděleno do čtrnácti komor. Komory byly ve stěnách opatřeny kolmými větracími kanály. Kapacita sila byla 50 vagónů obilí. Všemi etážemi prostupovala čistící obilní stanice a šrotovník. Elevátor a výtah sloužily k dopravě a ukládání zboží, k expedici byly určeny skluzy, automatické váhy a pytlovací lávka. Objekt byl hmotově rozdělen na obilní silo – hlavní hmota, čistící zařízení (5. podlaží) a na půdní skladiště (2. podlaží). Stávající objekt již tři roky není v provozu. Současný vlastník objektu má záměr realizovat přestavbu a přístavbu objektu sila na občanskou vybavenost, která bude plnit funkci ubytovací, regenerační, sportovně-rekreační a komerční.
Objekt není kulturní památkou a nenachází se na území městské památkové rezervace. Bezprostředně však sousedí s historickým centrem města (100 m od objektu se nacházejí zbytky původního městského opevnění a „Matyášova brána“). Vzhledem k tomu, že se jedná o sedmipodlažní objekt nadstavovaný o jedno podlaží, byla zvýšená pozornost věnována kultivovanému zakomponování nového charakteru stavby do dálkových pohledů a siluety města Uherského Hradiště. Tímto přístupem bylo možné napravit původní necitlivé zasazení objektu tohoto charakteru v tak bezprostřední blízkosti historického centra.
Respektování charakteru stavby
U konverzí by vždy mělo nové architektonické ztvárnění alespoň částečně respektovat to, co je nejvíce pro původní budovu charakteristické. V případě sila je tímto prvkem vertikální hmota stavby, určená pro skladování obilí. U architektonického řešení jsme se snažili jak hmotově, tak výrazově rozlišit stávající části areálu od zcela nových. Zvolili jsme proto dva hlavní výrazové prostředky. Pro stávající části budovy byl vybrán zavěšený keramický obklad, který je kotven ke stávající nosné konstrukci, tvořené železobetonovým skeletem a cihelnými vyzdívkami. Plné plochy z keramického obkladu jsou v místech stavebních otvorů a prosklených ploch doplněny o slunolamy, tvořenými předsazenými keramickými lamelami (žaluziemi) křídlovitého průřezu. Pro přistavované části budovy a novostavbu byly jako hlavní výrazový materiál zvoleny hliníkové samonosné sendvičové panely, které dostatečně kontrastují se stávajícími těžkými cihelnými hmotami a konstrukcemi. Jsou dostatečně lehké a rovněž podtrhují technický charakter celého areálu. Členění a charakter obvodového pláště (keramického i hliníkového) reaguje na snahu uchovat jednak původní technický charakter areálu a objektu, jednak umožňuje stávajícím objektům začlenit se do nového výrazu celého areálu. Zmíněné hmoty a stavební materiály jsou v místech teras, pochůzích a parkovacích ploch doplněny krycími stanovými konstrukcemi, které svým tvarem a lehkostí kontrastují s okolní pravidelností a umožňují komfortnější užívání těchto venkovních ploch.
Multifunkční využití
V podstatné části bývalého sila se bude nacházet hotel s dvoulůžkovými pokoji a apartmány a relaxačně - rehabilitační část, která bude zasahovat do dostavby objektu. Arkýřovité rozšíření vyšších pater má za cíl zkvalitnit hmotovou a dispoziční funkci stavby. Ve dvou nejvyšších podlažích bude restaurace a salonek. Sportovně - rekreační vyžití a komerční část objektu budou umístěny do nové přístavby. Zajímavostí, které se projevují na exteriéru domu, jsou přístupové cesty do všech částí objektu, z nichž některé jsou řešeny eskalátory. Zajištěn je také bezbariérový přístup po rampě. Ta navazuje na nově budovaný prostor parkoviště na místě dnešní nefunkční vlečky.
Stávající silo má zastavěnou plochu 420 m2. S navrženou další zastavěnou plochou a přístavbou ke staré části o velikosti 1456 m2 získá celý objekt dostatek prostoru pro splnění všech záměrů investora.
investor: MONTECO, s. r. o.
generální projektant: ARCHicon, s. r. o.
architekt: Ing. arch. David Titz, ARCHicon, s. r. o.
Ing. arch. David Titz (*1968)
Pochází z Uherského Hradiště. V roce 1991 absolvoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté dva roky externě spolupracoval s projekčními kancelářemi G-G Archico Uh. Hradiště a Atelier 90, Brno. Další spolupráce: 1993 – 1994 Ahold Amsterodam, Holandsko + Euronova, a. s. 1994 Architektonika 3000, spol. s r. o. 1994 – 2000 ARCH Profi, spol. s r. o. V roce 2001 založil vlastní architektonický ateliér a projekční kancelář ARCHicon s. r. o. Zúčastnil se řady soutěží, v nichž získal ocenění: využití střešních oken „Velux“ v architektuře - 2 místo, lokalita Grand Brno - odměna, Centrum české architektury v Praze - 1 místo.
Nový komentář