Největší investiční akcí v areálu pražského Hradu od roku 1989 byla rekonstrukce bývalého Ústavu šlechtičen. Její poslední etapa nyní skončila. Zahrnovala nejstarší dochované části tohoto komplexu. Renesanční prostory původně Rožmberského paláce a příležitostně i kaple zasvěcené Panně Marii budou zpřístupněny návštěvníkům. Ve velkém sále bude možné pořádat koncerty a výstavy.
Rekonstrukce trvala v několika etapách 15 let a stála téměř 400 milionů korun. Cílem oprav bylo navrátit rozsáhlému objektu, který doznal výrazných změn především ve 20. století, jeho barokní a renesanční podobu. Palác se pro veřejnost otevře na jaře se zahájením turistické sezony.
Od Rožmberků ke zchudlým šlechtičnám
Bývalý ústav šlechtičen se nachází v Jiřské ulici na Pražském hradu. Původně se na tomto místě nacházela řada gotických domů, zmiňovaných poprvé ve 14. století. V průběhu 15. století byly spojeny do dvou velkých domů. Jeden z nich získali počátkem 16. století Rožmberkové. Teprve po roce 1541, po požáru Malé Strany a Pražského hradu, zde nechali do roku 1556 vybudovat renesanční palác. Projekt vytvořil G. Fontana.
V letech 1573 - 1574 byl palác dále rozšířen a přestavěn ve slohu vrcholné renesance podle projektu U. Aostalliho.
Na počátku 17. století získali objekt Habsburkové. Poslední příslušník rožmberského rodu, Petr Vok jej prodal císaři Rudolfu II. Ve 30. letech byl palác opět přestavěn, tentokrát v duchu vrcholného baroka podle projektu T. Haffeneckera.
Současný vzhled získal palác pozdně barokní přestavbou podle plánů N. Pacassiho v letech 1754 - 1755. A. M. Lurago už ji provedl pro ústav neprovdaných zchudlých šlechtičen založený Marií Terezií. Dvoupatrový palác uzavřené dispozice zaujímá obdélnou parcelu a svými křídly svírá dva dvory. Velmi jednoduché fasádě hlavního průčelí dominuje kruhový portikus se sloupy. Dvorní fasády tvoří arkády coby pozůstatky původní podoby Rožmberského paláce.
Citlivá obnova připomíná renesanci
Klenutý sál v přízemí jižního křídla někdejšího Rožmberského paláce byl obnoven do své renesanční podoby. V 18. století jej rozdělily příčky na řadu místností a na počátku 20. století zde byly sníženy stropy. Restaurátoři odkryli a opravili nástěnné malby z 18. a 19. století v některých dalších místnostech paláce.
Nejvýraznější proměnou prošla domácí kaple Ústavu šlechtičen. Vznikla v roce 1755 místo bývalé kuchyně Rožmberského paláce. Byla zasvěcena Nejsvětější Trojici a Neposkvrněnému početí Panny Marie.
"Měla velmi působivou úpravu, stěny i strop pokrývaly nástěnné malby Josefa Hagera a Jana Petra Molitora, které dotvářely interiér iluzivními oltáři a okny," popsal interiér kaple Petr Chotěbor z hradního odboru památkové péče. Na rekonstrukci kaple přispěla nadace Messerschmitt, která se podílela na rekonstrukci hlavní věže chrámu sv. Víta.
Sídlo ministerstva vnitra od roku 1919
Po zrušení šlechtických titulů a rozpuštění Ústavu šlechtičen v objektu sídlilo od roku 1919 do roku 1990 ministerstvo vnitra. Kaple zrušena a volný prostor rozdělily stropy. V části přízemí byla umístěna trafostanice, v prvním patře tělocvična. Stěny překryly nové nátěry, zůstala jen nástropní freska.
Při rekonstrukci objektu byly vložené stavby odstraněny, odkryty a restaurovány nástěnné malby.
Dvě empory (vyvýšené konstrukce v lodi kostela) se podle původních plánů a nalezených otisků vrátily na své místo.
Hrad se po sametové revoluci otevřel návštěvníkům
Až do roku 1898 bylo sídlo hlavy státu pro veřejnosti víceméně nedostupné. S nástupem nového politického režimu se změnil i tento postoj úřadů k Pražskému hradu. Historicky i architektonicky cenný areál se postupně měnil a otevíral se veřejnosti. Za posledních osmnáct let prošla řada z jeho částí zevrubnou a mnohdy oceňovanou rekonstrukcí.
Rekonstrukce bývalého Ústavu šlechtičen byla největší investiční akcí na Pražském hradě od roku 1989. Proměnami ale prošly i další objekty. Do mnohých z nich se dříve normální smrtelník neměl šanci vůbec dostat.
Cena pro zahrady Pražského hradu
Až do roku 1989 byla pro veřejnost uzavřena většina ze sedmi zahrad, které hrad obklopují. Rozsáhlé rekonstrukce jim vrátily vzhled, které jim ve 20. letech určil slovinský architekt Josip Plečnik. Jižními zahradami je nyní možné obejít celý Hrad. Zrekonstruovány byly rovněž palácové zahrady. V květnu roku 2002 byla v italském Trevisu zahradám Pražského hradu udělena mezinárodní cena Carla Scarpa za zachování historických zahrad.
Z architektonického hlediska mimořádně cenný prostor tak zvaného Tereziánského křídla Starého královského paláce byl zpřístupněn už v roce 1993. Jde o jednotraktový třípodlažní objekt pod jižním průčelím Vladislavského sálu. Jeho rekonstrukce představovala první etapu celkových úprav Starého paláce.
Plných deset let si vyžádala rekonstrukce Letohrádku královny Anny, která skončila v roce 1999. Rekonstrukce Zpívající fontány trvala o rok déle a skončila v roce 2002. Práce na restaurování sochařské výzdoby letohrádku pokračovaly i v loňském roce.
Jízdárna Pražského hradu byla rekonstruována rok a půl. Sem sice návštěvníci Hradu chodili uplynulých šedesát let na výstavy, nicméně i opravy tohoto prostoru si vyžádaly 124 milionů korun. Spetrum využití Jízdárny je nyní mnohem širší, slouží i pořádání koncertů a společenských akcí.
Brick Award 2004 pro návrh Jiřího Pleskota
Cenu pro nejlepší cihlovou stavbu Evropy Brick Award 2004 získal rovněž tunel ve valu Prašného mostu podle návrhu architekta Jiřího Pleskota, spojující Horní a Dolní Jelení příkop. architekt Pleskot se podílel rovněž na obnově Lvího Dvora.
Světově oceňovanou architektu Evu Jiřičnou se podařilo přesvědčit k vytvoření architektonického návrhu oranžérie. Nová oranžérie se skleníkem zde byla postavena na sklonku devadesátých let, od roku 1999 je oceňovaná stavba ze skla a kovu v provozu.
Změnila se ale i Císařská konírna. V jejích renesančních prostorách si před lety trénovala svaly hradní policie, měla tu totiž tělocvičnu. Po rekonstrukci je zde výstavní síň.
Stále probíhá rekontrukce Richterovy vily a Svatováclavské vinice, která je nejstarší vinicí v Praze. Tyto práce začala v roce 2006 a po jejich skončení by v klasicistní vile měla být otevřena restaurace a expozice vinařství.
Nový komentář