Unikátní sál kutnohorského Vlašského dvora ovládli specialisté a zahájili jeho rekonstrukci. Opravovat se budou nástěnné malby i malovaný strop v sále, který vznikl při přestavbě bývalé královské rezidence kolem roku 1400. Jeho oprava částečně omezí turistické prohlídky i pořádání svateb.
Oprava audienční síně bude podle informací kutnohorského místostarosty Václava Vančury stát téměř čtyři miliony korun a z velké části by ji měla uhradit dotace ministerstva kultury. Práce na malovaném stropě sálu by měly skončit do 28. března. Další etapa, při níž přijdou na řadu nástěnné malby, se uskuteční pravděpodobně v druhé polovině roku. Sál slouží jako obřadní síň.
Kvůli jeho rekonstrukci radnice vyhlásila na leden a únor jen dva termíny svatebních obřadů. "Dělali jsme si rozbor a první tři měsíce je svateb nejméně. Stejná je situace v listopadu a prosinci, kdy se má uskutečnit druhá etapa oprav," uvedl místostarosta Václav Vančura. Svatebčané se podle něj obávat nemusí, protože v době svateb lešení i řemeslníci z obřadní síně zmizí.
Historický sál s královskou minulostí
V audienčním sále se v 15. století odehrály významné události. Připomínají je velké nástěnné malby z roku 1900. Jeden obraz představuje kutnohorský sněm z 27. května 1471, který zvolil českým králem Vladislava Jagellonského. Další obraz připomíná vydání Dekretu kutnohorského z 18. ledna 1409, kterým bylo změněno zastoupení národů ve všech orgánech Univerzity Karlovy. Jako autor těchto děl je uváděn Karel Ladislav Klusáček. Rozměrné nástěnné malby prováděl za asistence Jaroslava a Karla Špilarových.
Vlašský dvůr - jedinečný kutnohorský areál
V dnešní podobě představuje Vlašský dvůr komplex jednopatrových a dvoupatrových budov, rozložených kolem nepravidelného nádvoří, jehož střed tvoří skupina lip s barokní kašnou, zdobenou sochou horníka z r. 1740. Budovy tvoří u nás ojedinělý souhrn všech vývojových fází gotického umění; ostatní umělecké směry jeho podobu téměř neovlivnily. Ranou gotiku představuje prostor preghausu pod královským palácem, vrcholnou gotiku především interiér kaple a její arkýř, pozdní gotiku řezbářské práce v kapli.
V průběhu 80. let 19. století byly z iniciativy městské rady připravovány nové plány na opravu Vlašského dvora. Na podkladě podrobného stavebního rozboru vypracoval nakonec plán architekt Ludvík Lábler, který vedl dokončovací práce na kutnohorském chrámu sv. Barbory. právě jeho práce doplnila Vlašský dvůr o novogotiské dostavby z konce 19. století. Jde o křídla obklopující nádvoří za královským palácem.
Renesance se v areálu Vlašského dvora projevila jen v arkádě západního křídla a baroko v zastřešení hlavní věže a arkýře kaple. Spojení všech forem vývoje gotického umění tvoří z Vlašského dvora kromě jeho historické ceny také cennou památku uměleckou.
Nový komentář